
Politika je špína a já se nikdy o politiku nezajímal. V ČR byly na nejvyšších vládních postech vždy ovce a hyeny u kterých se časem provalila jejich touha po penězích a s korupcí byly vždy zadobře. Jenže teď se stalo něco, co mi říká, jestli jsem se s tím mým rozhodnutím, navždy opustit ČR, neunáhlil.…

Jsou rituály, které člověk drží, aniž by o nich přemýšlel. Třeba to krátké, sotva postřehnutelné zablesknutí v hlavě pár vteřin po půlnoci, kdy přišel nový rok. První tvář nového roku ve vaší hlavě. První osoba, která se objeví ve vaší mysli, otevře oči a podívá se na vás. Malá osobní věštba, kterou jsem vždy sdílel…

Jsou čtyři hodiny ráno. Většina normálních lidí ještě spí, nebo alespoň předstírá, že spí, aby se vyhnula realitě. Ale já ne. Já jsem hrdina všedního dne. Všichni mají dovolenou a já se rozhodl vyrazit do práce. V mikině, protože co by se tak mohlo stát. Otevírám dveře, udělám první krok ven… a v tu chvíli…

Seděl na střeše starého činžáku, kde se beton drolil jako morálka influencerů po třetí spolupráci s energetickým nápojem. Vítr mu rval kapuci z hlavy a město pod ním vibrovalo jako rozbitý harddisk. Obklopený šumem reality, která se už dávno přestala chovat podle pravidel fyziky. Fotograf. Lovec světla. Pán kompozice. Král ISO 64.A uprostřed hledáčku, velká…

Ráno vstanu. Cítím, že jsem se hodně blbě vyspal. Zapínám počítač a jdu si udělat kafe. Zapaluji si cigáro, novou řadu značky Marlboro, Crafted, která stojí za houby. Vyfukuji obláček dýmu a zapínám WhatsApp. Vyskočí na mě zpráva. A ty jsi psal, ve svém blogu, že jsem to všechno sehrála. Kdybych to všechno udělala tak,…