
Píšu knihu o TikToku. To je důvod, proč se po téhle síti pohybuju častěji než většina obyčejných lidí, kteří ji jen pasivně konzumují. Já tam nehledám zábavu. Já tam hledám materiál. Příběhy. Fenomény. Lidi, kteří jsou něčím tak odlišní, až to hraničí s genialitou nebo demencí. A občas narazím na někoho, kdo mě opravdu zaujme. Jedna…

Někdy člověk dostane lekci života ve chvíli, kdy ji vůbec nečeká. Ne od učitele, ne od rodiče, ne od někoho „moudrého“. Ale od někoho, koho by společnost nejspíš přehlédla. Nebo rovnou odsoudila. Šel jsem podchodem. Spěchal jsem na autobus do Horšovského Týna, v hlavě běžné starosti dospělého člověka. A pak jsem ji uviděl. Mladá dívka.…

Existují přirovnání, která jsou tak jednoduchá, až se člověk diví, proč ho nenapadla dřív. Jedno z nich je metafora čaje nebo kávy, pokud jste ten typ. Představte si, že sedíte u stolu, máte před sebou svůj oblíbený horký nápoj a někdo vám do něj něco přidá. Jed. Cukr. Mléko. Citrón. Cokoliv. A najednou si uvědomíte,…

Jsou rituály, které člověk drží, aniž by o nich přemýšlel. Třeba to krátké, sotva postřehnutelné zablesknutí v hlavě pár vteřin po půlnoci, kdy přišel nový rok. První tvář nového roku ve vaší hlavě. První osoba, která se objeví ve vaší mysli, otevře oči a podívá se na vás. Malá osobní věštba, kterou jsem vždy sdílel…

Jsou čtyři hodiny ráno. Většina normálních lidí ještě spí, nebo alespoň předstírá, že spí, aby se vyhnula realitě. Ale já ne. Já jsem hrdina všedního dne. Všichni mají dovolenou a já se rozhodl vyrazit do práce. V mikině, protože co by se tak mohlo stát. Otevírám dveře, udělám první krok ven… a v tu chvíli…